Pražská zoo zaznamenala další úspěch na poli odchovu mláďat. Historicky poprvé se jí podařilo odchovat trojčata supa mrchožravého. Ta se se začátkem školního roku opustila hnízdo a začala se učit létat. A není to pro ně nic snadného. Pod pečlivým dohledem adoptivních rodičů musí zvládnout mnohé dovedností, než bude možné jejich let nazvat jistým.
Návštěvníci zoo mají nyní možnost spatřit supí trojčátka při pokusech o vzlet, dosednutí a další kousky letecké akrobacie. Supi mrchožraví sdílejí voliéru společně se supy hnědými a luňáky červenými. je tedy možné pozorovat také jejich vzájemné interakce se zástupci dalších ptačích druhů. Rozhodně si tedy nezapomeňte při své návštěvě zoo naplánovat zastávku u Voliéry velkých dravců.
Mláďata supa mrchožravého odchoval adoptivní rodičovský pár. Jedná se o zkušený pár, kterému se ale letos vlastní mláďata nevylíhla. Dva z malých supů pochází od druhého rodičovského páru z Prahy, třetí ze zlínské zoo, kde se mládě vylíhlo v inkubátoru. A adoptivní rodiče se o ně dokázali výborně postarat. Nyní je učí dalším a dalším dovednostem, bez kterých se velcí dravci neobejdou.
Podobná spolupráce mezi zoologickými zahradami v rámci záchranného programu EEP je nesmírně důležitá a právě díky ní se letos podařilo odchovat rekordních sedm mláďat tohoto ohroženého dravce v ČR.
Sup mrchožravý
Tento dravec je v dospělosti celkem snadno k poznání. Má hlavu a krk ze všech supů nejméně lysé a je z nich nejmenší. Především však má převážně bílé peří, tmavé letky a žlutou až oranžovou lysou kůži na hlavě. Mladí ptáci jsou hnědaví. Dospělý jedinec supa mrchožravého má vcelku slabý zobák. Svou potravu v převážné většině sbírá. Denně nalétá za potravou až 80 km. Součástí jeho jídelníčku jsou nejen mršiny, ale také vejce, nejčastěji pštrosí. Zajímavostí je, že jejich tvrdou skořápku rozbíjí pomocí kamene, který drží v zobáku. Ve volné přírodě žije tento dravec v Africe, Asii a také v Evropě. Má rád hory, otevřenou suchou krajinu se skalními útvary.
Foto: zoopraha.cz, Petr Hammerník, archiv zoo
pchj
|